CURRICULUMS

NIKOLA KRIŽKOVÁ a AMADOR ARTIGA

Artemis v zrcadle je prvním sólovým představením tanečnice a choreografky Nikoly Križkové (ČR), které vzniklo ve spolupráci s divadelním hercem a režisérem Amadorem Artigou (ESP) rámci nově vzniklé divadelní společnosti Imaginární periferie.

Autoři se prostřednictvím společných rozhovorů a snů tanečnice vracejí k prapodstatě věcí, do situace, kdy byl lidský instinkt důležitým prostředkem lidského rozhodování a činění, kdy stál na úrovni rozumu a kultury.

Hledí zpět a kombinacemi mnoha divadelních prvků, tj. tance, scénografie, osvětlení a zvuku, vytvářejí ženu, ne nepodobnou svobodomyslné a nepolapitelné Artemis (Dianě), která naslouchá své přirozenosti, reaguje spontánně na okolní podněty a nepodřizuje se civilizačnímu diktátu. Vrací se k přírodě a oživuje lidem do vínku dané schopnosti, které vývoj lidstva přetavil v nadstandardní výbavu, jíž bylo lepší se vzdát.

Artemis v zrcadle je divadelně tanečním holdem ženě, plodnosti, přirozenosti a svobodě v kontrastu k civilizačním návykům a uměle vypěstovaným vlastnostem současného světa.

Koncept Nikola Križková a Amador Artiga

Režie a Dramaturgie Amador Artiga

Interpretace a Choreografie Nikola Križková

Hudba David Alarcón

Světelný designe Víctor Antón

Scenografie Amador Artiga

Technická Spoluprace Diego Sánchez

Konstrukce Los reyes del Mambo

Rekvizity a Maska Amador Artiga

Video a Fotografie Desmond Foi

Produkce Periferias Imaginarias

Pod záštitou

Sala Carme Teatre (Valencia)
La Protectora (Valencia)
Cie. Philippe Genty (París)

Generalitat Valenciana (Valencia)

Teatres de la Generalitat (Valencia)

Podekování:

Sebastian Puech, David Durá, Aurelio Delgado, Sergio Ibáñez, Amparo Tuset, Kika Garcelán, Pierrik Malebranche, Klára Voskovcová, Marketa Brüstlova, Philippe Genty, Mary Underwood y Antonio de Paco.

CURRICULUM

NIKOLA KRIŽKOVÁ

Praha (Česká Republika), 1983

v letech 1994-2002 studovala na několika Pražských tanečních školách ( Statní taneční konzervatoři Praha, TCP, Duncan Centre), kde se setkala s různými tanečními a divadelními technikami. V roce 2002 odešla do Francie, kde dostala své první angažmá v prestižním tanečním souboru Centre Chorégraphique National de Nantes pod uměleckým vedením Clauda Brumachona. V roce 2005 se usadila v Paříži kde poznala

různobarevnost francouzské taneční scény. Po dobu dvou let spolupracovala se světozněmým souborem Philippa Gentyho, a poté se souborem Kerman, Cie Sylvie Pabiot, Cie Philippe Jamait, Cie Ezio Schiavulli, a také krátkou dobu pobývala ve Švédsku s Lenou
Josseffson,s nimiž vyjela na mezinárodni turné. Její umělecká cesta směřuje hlavně k fyzickému divadlu a vlastní tvorbě.
Od roku 2007 vytvořila sérii vlastních děl " První vlaštovka jaro nedělá " pro festivalek v Praze, " Opera Metro " ( ve spolupráci se Sebastianem Belmarem, pod záštitou KoresponDance Praha) pro video festival Quito a Santiago du Chili, " čekaní na Didiera "(ve spolupráci s Iouliou Plotnikovou a Africou Manso ), které se hrálo v Paříži, v pražském divadle Ponec a ve Španělské Murcii.

V loňskem roce spolupracovala s Ecole de danse v Maisons Laffiettes jako pedagožka a choreografka.

AMADOR ARTIGA

Valencia (Španělsko), 1977

studoval na Umělecko Průmyslové škole ve Valencii a poté ho jeho zvědavost přivedla od výtvarného umění k divadlu. V letech 2001- 2005 vystudoval herectví na Statní divadelní konzervatoři ve Valencii. V roce 2005 byl přijat na Divadelní školu nonverbálního a fyzického divadla v Madridu Maria del Mar Navarro. Poté pokračoval ve svém vzdělaní v Paříži na škole Jacques Lecoq Laboratoire d’Étude du Mouvement, a v Dánsku s Odin Theatret.

V roce 2006 založil divadelní soubor Imaginaria Teatro spolu s Antoniem de Pacem, spolu s nímž získal několik prestižních ocenění.
V roce 2009 se zúčastnil stáže v Mezinárodním institutu loutek ve Francii v Charleville Mézières, kde potkává Philippa Gentyho a Mary Underwood. Pro Amadora velmi důležité setkaní, které ho přivedlo k několikaleté spolupráci s tímto věhlasným divadelníkem, s nimž je v angažmá dodnes.

V současné době je členem Souboru Philippa Gentyho a dále pokračuje v rozvoji vlastní umělecké a pedagogické tvorby mezi Francií a Španělskem. Příležitostně spolupracuje s různými divadelními soubory při výrobě loutek, návrhu scénografie a jako asistent při pohybové spolupráci.

Ve svém volném čase, kterého není nikdy moc si sní o nových projektech…

DAVID ALARCÓN

Valencia (Španělsko), 1977

studoval skladbu u Gabriela Brnčíce, navštěvoval hodiny Horacio Vaggione, Jean Claude Rissett, Eduardo Polonio, José-M. Berenguer, Charles Dodge a zúčastnil se několika staží v Atelierech Upic a le GMB ve Francii.

David vlastní rozmanitou škálu akustických děl, které se hrály ve Španělsku i v zahraničí. Jeho tvorba byla oceněna několika cenami.

Byl osloven udělat zakázku pro Bienále de Valencia, pro Filmový archiv v Bologni, Mezinárodni filmový festival v San Sebastián, Hudebním institutem ve Valencii a Madrid, Festivalem současné hudby v Alicante a Barcelone, Fistivalem Printemps de La Havane na Kubě, a Ministerstvem kultury Španělska a Francie.

Jeho dílo je často použito při divadelních hrách, tanečních představeni, do filmu a dokumentárního filmu, při různých uměleckých instalacích a performancích ne jenom ve Španělsku ,ale také ve Francii a Itálii.

David je profesorem elektroakustické hudby na Statní konzervatoři ve Valencii. Pravidelně učí na Vysoké škole technické ve Valencii a jiných uměleckých školách.

V posledních letech se intenzivně zabývá skladbou pro divadlo a radiové vysílaní.