A R T E M I S v Z R C A D L E
NIKOLA KRIŽKOVÁ a AMADOR ARTIGA

SYNOPSE

Artemis v zrcadle je sólo věnované ženě jako nositelce přirozenosti, posledního z pout
k přírodě.
I mateřské instinkty jsou pod civilizační rouškou na ústupu, jsouce prohlášeny za pověry, či nesprávně zkrocenou emocionalitu. S křehkostí panny a pomstychtivostí královny lovu pohlíží Artemis – sólistka do zrcadla, abychom mohli spatřit obě její stránky, zahlédnout ji vcelku.
Představení je poctou této bohyni v každé ženě.
O ARTEMIS
Artemis je bohyně přírody, měsíce, plodnosti, lovu, ochránkyně žen a rodících žen. Bohyně, jejíž charakteristika v sobě skrývá mnoho paradoxů. Je bohyní plodnosti, která sama zůstává pannou a je obklopena jen pannami. Je ochránkyní žen a těhotných žen, ač se sama matkou nikdy nestala, a to z vlastní vůle.
Obklopena jeleny, se tato krásná bohyně krutě mstí za to, je-li spatřena nahá. S lukem na rameni připomíná Amazonku, krásou připomíná Afroditu.
Možná je právě Artemis a její dvojí vztah mateřství (negace a zároveň uctívání) z řeckých bohyň nejbližší obrazu dnešní ženy. S lukem dnes kráčí žena do boje s vlastním určením – s přirozeností matky. Je jí dáno vážit, zda naplní přírodou daný osud a jak, stojí v srdci zásadního konfliktu mezi instinktem a rozumem. Rozum nejen reguluje to, co diktuje instinkt, nýbrž také plodí strach. Strach z odpovědnosti, ze ztráty svobody. Žena jako studnice vnitřního sváru je zmítaná erotickou touhou, přirozenou potřebou. Zároveň je však seřízená dle společenských pravidel, je naučená volit, přemýšlet a rozhodovat se s odstupem.
Artemis v sobě ukrývá bohyně dvě – tu temnou, vášnivou a divokou a zároveň onu jasnou, průzračnou a dobrou. Jen díky jejich kombinaci, tj. složky instinktivní a rozumové, nabývá rovnováhy, své božské podstaty.
Ač je tato bohyně s lidskými vlastnostmi výchozím bodem tanečního vyprávění Nikoly Križkové a Amadora Artigy, v průběhu představení se objevuje a vzdaluje a nakonec zůstává přítomna jen symbolicky. Panenská ochránkyně mateřství bdí nad podvědomými obrazy, které se tanečnici zjevují ve snech a vedou ji k archetypálním vysvětlením a navracejí k mýtům. Na snových obrazech je postavena scéna a instalace představení. Hrůzné vize s nimiž je tanečnice nyní již na jevišti konfrontována, mají nečekaně jednoduché rozuzlení.
V podvědomém světě ženy zuří bitva. Boj o přirozenost jako o poslední výspu přírody, jíž symbolizuje právě mateřství a tvořivá schopnost plodit. A také boj o to přirozeně a spontánně prožívat, projevovat emoce a řídit se instinktem, který zůstává zcela opomíjen.

“ Artemis v zeleném listí,
třpytící se Selene,
Persefona v temnotách”

Next Dates
16/04 -- 26/04
Residence
Corbigny (France)
26/04
Open Rehearsal
Corbigny (France)
13/05
NOD divadlo
Praga (Rep. Czech)
15/05
Flora Festival
Olomouc (Rep. Czech)